Příjemné ne vždy znamená dobré
Na porno jsem začal koukat už v pubertě, možná i dřív (teď je mi 29). Nejprve jsem začínal s erotickými obrázky a pořady v televizi, a poté jsem sledoval porno na CD. Ale jakmile jsem dostal vlastní počítač s neomezeným přístupem na internet, začal jsem ho sledovat pravidelně.
Měl jsem celkem zájem o ženy, ale byl jsem stydlín. Byl jsem nesmělý a neuměl jsem moc komunikovat. Porno pro mě představovalo realitu, která pro mě byla snadným řešením. Byla pro mě jako ušitá na míru. Svůj již tak široký výběr všemožných kategorií jsem postupně rozšiřoval.
Zpočátku to bylo super a příjemné. Ale s postupem času se mi to začalo promítat do osobního života. Těchto omezení jsem si zpočátku vůbec vůbec nevšímal, ani jsem je nepozoroval. Ale časem jsem si to začal uvědomovat. Hlavně zpětně vidím, jak moc mě porno okrádalo o reálný život, a vlastně mi to značně znemožnilo v něm pokračovat.
Závislost s velkým Z
Do toho jsme nebojoval jen s pornem, ale i alkoholem a cigaretami. To vše značně ovlivňovalo mou psychiku a zdraví.
Nejprve jsem abstinoval od alkoholu. To mi značně pomohlo s novým začátkem. Poté (a asi po tisících pokusech) přišly na řadu cigarety, které mě také dost dusily. Poslední na řadě byla má závislost s velkým Z: Porno. Od porna teď abstinuji něco přes 3 měsíce.
Celkově se všemi svými závislostmi zápasím už přes 10 let. Vždy, když jsem začal abstinovat, měl jsem těžké fyzických i psychické problémy, díky kterým jsem v mnohých případech začínat opakovaně. Prostě přechod do reálného života není žádná procházka růžovým sadem. Ale po překonání všech abstinenčních příznaků se věci v mém životě vždy posunuly k lepšímu.
Abstinence stojí za to
Až teď vám dovedu říct, že máme spoustu energie a času na reálný život. Konečně se opět vracím ke zdravým návykům, zdravému životnímu stylu, sportu, józe, běhání a psychologii. Abstinence mi dává větší volnost a pocit svobody. Zlepšilo se mi zdraví i psychika.
Porno člověka ničí zevnitř. Stává se z něj jeho otrok a otrok vlastních tužeb. Je obětí virtuální reality. Psychika člověka, který dlouhodobě sleduje porno, je značně překroucená. Sebevědomí je na nule. Vše se zdá prázdné. Samozřejmě mluvím z osobní zkušenosti.
Teď mi sebevědomí roste každý den. Vidím reálný posun ve svém životě a hodnotách které chci zastávat. Jsem vysoce cílevědomý, čehož jsem při sledování porna nebyl schopen. K uzdravení nedojde ze dne na den, ale po delší době jsou výsledky znát. Věřte mi, že má smysl začít. Změní se vám život.
Nebyl jsem na to sám
V tom všem mi pomohl i Bůh, v kterého jsem věřil a věřím. Každý den je nyní pro mě požehnáním. Samozřejmě že i teď mám různé problémy, ale dají se řešit mnohem lehčeji než před tím. Závislý člověk má problém řešit malé věci, ale po nějaké době abstinence se propracuje k řešení těch větších. Pak se dovede více radovat a užívat si duchaplnějšího života.
Kromě Boha mi ovšem v abstinenci pomohly i další věci. Sehnal jsem si novou práci, zařídil nové bydlení a začal jsem se více setkávat s přáteli. Více se zajímám o psychologii, Boha a zdraví ve všech směrech. Dříve jsem vysedával u monitoru PC a uspokojoval se u porna. Nyní jezdím na přednášky o zdravém životním stylu, jezdím po památkách, zařizuji si nový život, více se bavím s rodinou, poznávám nové lidi, a hlavně chodím a běhám v přírodě. Na počítači jsem asi jednou týdně, a to maximálně na hodinu.
Ačkoliv bych se mohl rozepsat na deset stránek, snažil jsem se svůj příběh napsat jednoduše a krátce. Chtěl bych tím motivovat i další, kteří abstinují (nejen) od porna, že to má určitě smysl! Moc děkuji Bohu a Petovi, že mám možnost se s vámi podělit o svůj příběh.
A jak mi píše Pete v emailech: Držte se! Máte na to!
Zápasili jste také se závislostí na pornu? Podělte se s druhými o svůj příběh a napište nám.