V posledních letech se zdá, že obecně klesá zájem lidí o partnerský sex. Důvodů za tímto fenoménem by se našlo hned několik. Podle některých teorií za tím stojí například nadměrné používání sociální sítí nebo moderní způsob života. Ten je často spojován s větší mírou stresu, pocitu osamění a dalších psychických problémů. Každopádně jedním z velkých faktorů, které zmiňuje i Zimbardo ve své knize Odpojený muž, je nadměrné užívání pornografie. 

Spousta mužů si své sledování pornografie omlouvá pomocí argumentů ve stylu, že sex potřebují častěji než partnerka, tak si  radši pustí porno. Nebo že je to prostě jednodušší a rychlejší, než se o něco snažit. Někteří ovšem argumentují i tím, že prostě jejich partnerka není dostatečně přitažlivá nebo že se jim tolik sexuálně nevěnuje. V podstatě odpovědnost či vinu za své rozhodnutí hodí na partnerku. 

V tomto článku se podíváme hlavně na ten poslední argument. Opravdu by muži nesledovali porno, kdyby jejich partnerky byly sexuálně pozornější nebo krásnější? 

Sexuální obžerství 

Zamyslete se na chvíli nad rozdílem mezi výbornou večeří při svíčkách nebo v podprůměrném bufetu ve stylu „all you can eat“, kdy jídlo sedí na ohřívačích pět hodin. Pokud dá člověk přednost bufetu před večeří při svíčkách, není to proto, že by to jídlo bylo lepší. Je to proto, že v bufetu má možnost širokého výběru, hodně jídla, neustále něco nového a přitom je to pohodlné. 

Přesně tento přístup vede muže k tomu, že dávají přednost pornu před intimním vztahem se svou manželkou. Chtějí široký výběr žen, kterými se mohou naládovat. Chtějí neustále nové zážitky, které uspokojí jejich fantazii. A chtějí se vyhnout nepohodlnému domlouvání se s druhým člověkem, aby se naladili na jeho sexuální touhy a přání. Jedná se o sexuální obžerství v tom nejhorším slova smyslu. 

Tady zároveň narážíme na takzvaný Coolidgeův efekt. Jedná se o jev projevující se u savců, kdy samci (a do určité míry i samice) projevují obnovený vyšší zájem k novým sexuálním partnerům. To vše dokonce s rizikem, že ztratí možnost sexuálních aktivit se stávajícím partnerem. Gary Wilson, zakladatel projektu Your Brain on Porn, pomocí tohoto jevu vysvětluje, proč je pro lidi pornografie tak přitažlivá. 

Někteří obhájci pornografie ovšem používají tento jev jako argument, že sledování porna je proto normální. Takový argument ovšem redukuje člověka na úroveň zvířete, které se pouze řídí svými pudy. Zároveň redukuje nejen herce, ale také sexuální partnery na úroveň kusu masa či objektu, který pouze slouží k sexuálním uspokojení. 

A přesně tento přístup pornografie podporuje. Můžete si vybrat z bohaté nabídky tisíců mužů i žen v mnoha sexuálních kategoriích. Prostě to posiluje přesvědčení, že sex by měl být dostupný vždy a na požádání, podle našich představ a fantazií. Vlastně je to filozofie sexu, která kopíruje heslo Burger Kingu: “Have it your way!” 

Otupený mozek

Další důvod, proč lidé (především muži) dávají přednost pornografii před partnerským sexem, je, že pornografie je pro náš mozek mnohem silnější podnět. Za sexuálním vzrušením stojí dopamin, což je hormon, který stimuluje centrum odměn v našem mozku. 

Za normálních okolností, když se schyluje k sexu, mozek začne vyplavovat do těla dopamin, což vede ke vzrušení a erekci u mužů. Dopamin postupně narůstá, dokud nedojde k orgasmu. Tehdy se do těla vyplaví například endorfin, který přináší pocit klidu a euforie, a oxytocin, který má také tlumivý účinek. Tehdy začne klesat úroveň dopaminu v těle. 

V případě pornografie se ovšem do těla vylučuje nadměrné množství dopaminu a ostatních hormonů. Pokud člověk začne pornografii sledovat pravidelně, jeho mozek si zvykne na nový standard, na vysoké množství dopaminu. Výsledkem je, že ho přestane vzrušovat klasický sex, který mu nepřinese takové množství dopaminu. Součástí toho mohou být také problémy s erekcí u mužů nebo porucha vzrušivosti u žen. 

Mozek se jednoduše otupí v důsledku pravidelného vystavování extrémně silným podnětům. Přestane tedy reagovat správně na slabší podněty, mezi které spadá i sex. Výsledkem je, že reálné ženy pak nepřipadají mužům dostanečně krásné. Dokonce mohou začít přehlížet jejich nabídky k sexu, protože sex pro ně není dostatečně zajímavý. Je tedy smutné, že mnozí začnou preferovat fantazii před realitou. 

Výzkumy dokonce ukazují, že páry, kde jeden nebo oba sledují porno, začívají menší sexuální uspokojení, než páry, které porno nesledují vůbec. V párech, které sledují porno, je zároveň vyšší výskyt sexuálních dysfunkcí. A jedna dlouhodobá studie ukázala, že párům, které sledují porno, hrozí vyšší riziko rozchodu nebo rozvodu. Pornografie jednoduše ničí náš sexuální život a partnerské vztahy. 

Není to tedy vina žen. Mozek mužů je akorát otupělý v důsledku sledování porna. To se začne negativně projevovat na sexuálním životě, což samozřejmě ovlivní vztah jako takový. A to stejné platí i v případě, kdy žena sleduje pornografii v nadměrné míře, takže přestane mít zájem o sex. 

Playboy Hugh Hefner

Pokud ale ještě stále nevěříte, že na vině není opačné pohlaví, ale pornografie, dejme si příklad Hugh Hefnera, zakladatele časopisu Playboy. Ten se snaží napodobit životní styl, který celá desetiletí propaguje. Sídlo Playboye je nedaleko Beverly Hills v Kalifornii a slouží jako Hefnerova osobní rezidence i jako ikona časopisu.

Izabella St. James, jedna z Hefnerových bývalých přítelkyň, s ním žila v jeho sídle dva roky. Ve své knize Bunny Tales: Behind Closed Doors of the Playboy Mansion (Králičí příběhy: Za zavřenými dveřmi sídla Playboye) detailně popisuje Hefnerův životní styl. Její popis Hefnerových orgií mluví sám za sebe. Tato ikona sexuálního osvobození potřebovala Viagru, několik žen, a dokonce i pornografii, aby mohla dosáhnout sexuálního vyvrcholení. Roky sledování pornografie se na něm jednoduše podepsaly. 

Takže tady máme člověka, který měl v podstatě přístup k obrovskému harému skutečných pornohvězd, a přesto nebyl schopný dosáhnout vyvrcholení bez pomoci. Jak se něčemu takovému, jako je pornografie, může vyrovnat normální, průměrná žena? Může vůbec průměrná žena soutěžit se zástupem vyretušovaných pornohvězd? 

Jednoduše řečeno, nemůže. Nemůže soutěžit se supranormálním podnětem, jakým je pornografie, která v mužích vyvolává akorát nerealistická očekávání. Chyba jednoduše není na straně “normálních” žen, ale na straně mužů, kteří jsou přesyceni pornem. 

Pokud vás náš článek zaujal, doporučujeme si přečíst knihu Mýty o pornu od Matta Fradda.