Na porno jsem se začal dívat v prváku na střední. Vždycky jsem masturbaci u porna vnímal jako slastné opojení, jakkoliv bylo krátké.
Tvrdší, zvrácenější, perverznější…
Zároveň jsem tak nějak věděl, že sledovat porno není úplně to nejlepší. Nicméně jsem to moc neřešil, protože to jednoduše bylo příjemné. Teprve o pár let později jsem to skutečně začal víc řešit, když jsem si uvědomil, že to není v souladu s mou křesťanskou morálkou.
Tento aspekt ale nesouvisel s tím, že mi někdo prostě řekl, že je to špatně. Byly za tím konkrétní důvody, kdy jsem viděl, jak mě porno omezuje. Zkrátka jsem se při sledování porna začal postupně dívat na drsnější a zvrácenější formy porna. Někdy to bylo ze zvědavosti, ale jindy proto, že jsem chtěl prostě jen „silnější dávku“.
Když jsem si uvědomil, jak se posouvají mé choutky v pornu, řekl jsem si, že tohle přece nechci. Kdo ví, kam až bych mohl zajít, kdybych takhle pokračoval? Odstrašujícím případem mi byl známý, který se touto cestou dopracoval až ke sledování animovaného porna zvířat s dětmi, což asi nepotřebuje další komentář.
Samozřejmě tím nechci říci, že sledováním porna se člověk automaticky dostane ke sledování perverzních verzí. Ale prostě jsem viděl, že v mém případě fungovala jakási logika vyšší a vyšší dávky. Prostě se mi zvyšovala tolerance toho, na co jsem byl ochotný se dívat. A to byl a je jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl, že chci se sledováním porna přestat.
Taky mi přišlo, že když porno sleduji častěji, vnímám ženy jako sexuální objekty. Byly pro mě spíše „kusem masa“ než živou bytostí. A to se mi nelíbilo. Už jsem si chtěl taky najít holku, což tento aspekt zrovna nezjednodušoval. Prostě s ní mluvíte jinak, než normálně. A holky tohle celkem dobře poznají.
Deprese, radost, deprese…
S pornem jsem chtěl mnohokrát přestat, ale vždycky jsem to dělal na sílu. Prožíval jsem podobné věci, jako ostatní lidé v příbězích na tomto webu. Při pokusech o abstinenci od porna a masturbace jsem prožil několik let selhávání, což vedlo k tomu, že jsem se svými pády jen těžko vypořádával.
Zažil jsem ale i světlé chvilky. Ale tyto radostné momenty pak vždy skončily stejně; a to opětovným selháním. Snažil jsem se z toho nějak vymotat, ale nešlo to. A když člověk opakovaně selhává, vede to k určité skepsi. To mě přinutilo snažit se to, pro změnu, moc nehrotit. Se spolužáky jsme si občas dávali výzvy, kdo to vydrží delší dobu atd. Snažil jsem se to brát více odlehčeně, protože jsem z mých předchozích zkušeností věděl, že tlačení na pilu moc nepomáhá.
Konečně svobodný
Každopádně kromě již uvedených důvodů mě motivovala přestat ještě jedna věc. Na DVTV jsem narazil na rozhovor s Petem Luptonem, který mimo jiné řekl, že se na porno nedívá už několik let. To mě neskutečně motivovalo. Vědomí toho, že to takhle někdo dokázal, mi dalo naději, že to taky dokážu a přestanu se dívat.
Nechápu, že mi tahle motivace stačila, ale zkrátka to tak bylo. Navíc po měsíci abstinence jsem pro jistotu napsal na stránky NePornu a požádal o doprovázení na této cestě. Nainstaloval jsem si blokovací program, který mi taky dost pomohl.
Dnes je to 6 měsíců od chvíle, co jsem naposledy viděl porno. Sice jsem párkrát sklouzl k intimnějším fotkám nebo několika sekundové, intimní scéně z nějakého filmu, ale už ne k pornu, za což jsem vděčný.
Kdybych měl celou situaci nějak zhodnotit, tak bych řekl, že porno mi do života nic nepřineslo. Naopak si myslím, že mi celkem dost vzalo. A to ani nemluvím o tom, že člověk ani nepřemýšlí o pozadí všech těch videí. V každém případě jsem rád, že jsem s tím mohl skoncovat. A chtěl bych tímto svým příběhem povzbudit i vás, abstinovat od porna má smysl.