Zakázané ovoce je lákavé 

Moje setkání s pornografií začíná někdy kolem patnáctého, šestnáctého roku života. Tehdy jsem se na střední škole setkal s prvními pornografickými časopisy ze západu a často rukou přepisovanými erotickými příběhy. Ty byly v 80. letech minulého století, tedy v době totality, velmi nedostatkovým zbožím. 

Už tehdy jsem cítil velké vzrušení a napětí ze zakázaného ovoce. I když jsem měl z domova křesťanské základy, touha po této literatuře, jestli se to dá vůbec literaturou nazvat, byla stále silnější. Hned na to se mi od kamaráda dostaly do rukou i první pornofilmy. To už jsem tomu začal postupně propadat. 

Manželství není řešením 

Od sedmnácti let se bez pravidelné mastrubace neobešel snad žádný den a já se pomalu, ale jistě nořil do dobrovolného otroctví. Bohužel v prostředí, ve kterém jsem dospíval, jsem to v té době považoval celkem za normální. Vždyť to přece kluci běžně dělají! A až si najdu holku, tak už to nebude potřeba. Jenže jsem ani zdaleka netušil, jak se mýlím. Pravidelné dávky porna mne neustále vtahovaly do nejrůznějších scénářů. I když později přišly nějaké vztahy, nedokázal jsem se této rozkoše vzdát. Přesto jsem doufal, že to v manželství přejde.

Opak byl realitou. I když jsem si vzal skvělou manželku, se kterou máme početnou rodinu, touha po pornu neustále rostla. Stávala se aperitivem před reálným sdílením lože se svou ženou. 

Alkohol a nikotin: Slabý odvar

Do toho se ještě přidaly cigarety a alkohol, které jsem už v dospívání přestal mít pod kontrolou. Z mého života se stal nezastavitelný kolotoč, kdy jsem se neustále vracel na stejné místo. Upadal do stejné hniloby, ze které jsem se chtěl dostat, jenže okovy závislosti byly silnější než já. Nastoupily deprese, strachy, úzkosti, sebepoškozování a nedůvěra v sebe a okolí. 

Zkoušel jsem přestat jednou, dvakrát, stokrát, tisíckrát … nešlo to! Stovky nocí i dnů u počítače, kde jsem hledal stále vyšší a vyšší dávky potřebné k uspokojení. Ty navíc mnohdy nebyly zadarmo. 

Přes všechnu tu hrůzu, kterou jsem si užil, jsem nepřestal mít důvěru a víru v Boha, která mne mnohokrát udržela nad vodou. Od zpovědníků jsem si vyslechl spoustu rad a doporučení. Někdy už jsem měl po delší abstinenci pocit, že jsem snad z toho venku. K tomu jsem začal chodit několikadenní pěší poutě na svatá místa, kde jsem se Bohu celý odevzdával a učil se pokoře. Přestal jsem nejdříve kouřit a po několika dalších letech úplně pít alkohol a čekal, že se to rychle změní. Bohužel ani abstinence od návykových látek hned výsledky nepřinesla a já jsem pochopil, že jsem v tom až po uši.

Byl to opravdu boj, který trval 33 let. Byla to podle mě velmi těžká závislost, která mi úplně zničila psychiku, což se promítalo i na tělesném zdraví na vztazích v rodině i mezi přáteli. Samozřejmě i v mém povolání, kdy mě učitelská práce přestávala kvůli opakovanému selhávání těšit. Že je pornografie opravdu silný soupeř jsem pochopil až ve srovnání s abstinencí od cigaret a alkoholu. Obojí jsem si kdysi hojně dopřával a přestat s tím nebylo vůbec snadné. Ale vysvobození od porna bylo tak 100x těžší.

Bod zlomu: Nebýt na to sám 

Jak praví jedno moudré přísloví: „Tonoucí se stébla chytá.“  Pochopil jsem, že problém bude v mém egoismu, v tom, že jsem na toto břímě úplně sám. Setkávání z různými knězi a duchovními bylo velmi povzbuzující, ale pořád to nebylo ono. I když byl Bůh se mnou, byl jsem sám. 

Tak jsem se jednoho dne rozhodl zkontaktovat projekt NePornu. Ozval se mi e-kouč Pete a já získal tzv. přítele na e-mailu a rádce, který už si v této oblasti své prožil. Nakoupil jsem na jeho doporučení další literaturu a nechal se pomalu vtahovat do příběhů stejně zotročených mužů i žen. K tomu jsem se denně opravdu intenzivně modlil.

Pak to přišlo. 

Pevně s pokorou doufám, že je to bod zlomu. Po dlouhých letech jsem se svěřil své ženě, která to vzala naprosto úžasně. Místo pohrdání a odsuzování mě pochopila a velmi mi pomáhá. Společně s celou rodinou se již dlouhá léta denně modlíme a já jsem přesvědčen, že i to pomohlo prolomit ledy beznaděje. 

Po 33 letech v zajetí komerčního hnusu zažívám krásné měsíce svobody, volnosti, radosti, ale také čisté sexuality s manželkou. Nevím, jak je to možné, ale i nyní trávím večery u PC, když mám nějakou práci a přípravu do zaměstnání. Přesto mě už myšlenky na selhání najednou nenapadají a cítím se silný jako nikdy před tím. Kde se ta síla vzala? 

Nejsilnější jsem na kolenou, když pokorně před Stvořitelem uznávám svou slabost. Začal jsem běhat, plavat a posilovat. Černobílý svět, který jsem sledoval ze svého sobeckého vězení, se proměnil do neuvěřitelných barev. 

A tak Vám všem, kteří s tímto problémem také zápasíte, přeji hodně zdaru.
Vždyť cesta už je cíl a boj vítězstvím.


Zápasili jste také se závislostí na pornu? Podělte se s druhými o svůj příběh a napište nám.

Chcete se zbavit závislosti na pornu? Napište nám a my vám přiřadíme osobního e-kouče zdarma.