Všechno má své hranice a žádný chlap nestojí za to přijít o sebe sama, natož o svou důstojnost.

Patřila jsem vždy k lidem, kterým více záleželo na blahu ostatních než na blahu mě samotné, a to se bohužel odrazilo i na mém vztahu. Přítel toho samozřejmě zneužil. Dodnes nevím, jestli to bylo vědomě, ale už to vědět ani nechci.

Měli jsme být spolu navždy

Byla jsem s přítelem necelých 5 let. Plánovali jsme dům, rodinu, ale všechno mu strašně trvalo. Chyběl mu do všeho ten správný zápal. Já si to omlouvala tím, že má hodně práce, a nechtěla si připustit jeho negativní vlastnosti. Růžové brýle, no…

Po cca 2 letech jsem si začala stěžovat, že náš sexuální život není dobrý. Sexu jsme měli málo, tak jsem ho s tím konfrontovala. Tehdy se mi teprve přiznal k častému sledování porna, ale zároveň slíbil, že s tím něco udělá. Lehce mě zasvětil do různých článků o pornu, a tak jsem mu věřila a podporovala ho. Přišlo mi divné, že ho sleduje, ale jak se říká: ,,bohužel to sleduje skoro každý.” Proto jsem to moc neřešila. Jenže kvůli tomuto postoji jsem to nikdy nevnímala jako velký problém až do doby, kdy to začalo ovlivňovat nás oba.

Sex na bodu mrazu

Uplynul nějaký čas, kdy neměl chuť na sex vůbec. Jenže místo zlepšení to dopadlo tak, že se k pornu zase vrátil. Nemělo význam do něj hučet, ale viděla jsem, že to ovlivňuje úplně všechno. V práci ho to nebavilo, doma jen hrál na Playstationu a chyběla mu chuť do čehokoliv jiného.

Další zlom přišel ve chvíli, kdy jsme se odstěhovali do bytu, který jsem sehnala a koupila, abychom nemuseli bydlet s jeho matkou. Nebyl schopný se stavbou domu začít, i když bylo všechno potřebné k dispozici.

Po přestěhování jsme se shodli, že si pořídíme miminko, a tak jsme se začali o něj snažit. No… “snažit” … takto by se tomu z jeho strany říkat nedalo. Opět se rozhodl, že přestane sledovat porno. Uvědomoval si, že už je to vážný problém, protože ho sledoval více kdy před tím. A tentokrát mě zasvětil do této problematiky mnohem víc. 

Zkoukla jsem s ním různá videa na toto téma. Přečetla články, dokonce ty šílené deníčky mužů, kteří přestávají koukat na porno. Bylo mi z toho úzko, ale chtěla jsem ho v tom podpořit. Jenže si nemohl vybrat blbější dobu. Já chtěla děti, ale náš sex byl na bodu mrazu. 

Můžu za to já?

Přibližně po 2 měsících se to změnilo a najednou vše fungovalo. Jeho mozek si začal odvykat.

Jenže mu to bohužel nevydrželo, a navíc přišlo ještě něco horšího. Přiznal mi, že si zajel do bordelu. 

Šílená změť emocí. Nechápala jsem proč, když nám to funguje. Přemýšlela jsem, co jsem udělala špatně, a začala jsem si to dávat za vinu. Obviňovala jsem se, že jsem mohla udělat víc, že jsem se měla v různých situacích chovat jinak. Nedokázala jsem být tak tvrdá, jak jsem vždy říkala, a rozejít se s ním. Byli jsme spolu dlouho a chtěla jsem děti a tak jsem se to snažila zachránit.

Snažila jsem se s ním o tom pořád mluvit. Sice nechápal, proč mě to tak vzalo, protože pro něj byla cesta do bordelu jen ,,služba”, ale i tak si se mnou ochotně o všem povídal. Během vztahu se párkrát stalo, že mi něco zatajil nebo lehce zalhal. Ale on si v tuhle chvíli vymyslel, že v bordelu nebyl jen jednou, ale hned 3x, jen aby se cítil víc jako chlap před ženou, které ublížil. Kdo tohle, proboha, udělá? Druhý den mi samozřejmě přiznal, že tam byl ve skutečnosti jen jednou, ale já už mu nedokázala věřit. 

Nechtěla jsem se s ním utopit, a tak jsem začala plavat

Ten večer jsem klesla na úplné dno své sebeúcty a vyspala se s ním, jen abych mu dokázala, že jsem lepší. Pošetilé a hloupé. Dnes bych se za to rozhodně propleskla. 

Ráno na to jsem si začala hledat psychologickou pomoc. Nakonec jsem narazila na stránky NePornu, vyplnila jejich dotazník a oni mi přidělili spásnou duši. Ano, přesně tak. Táňa si se mnou ochotně vyměňovala velké slohovky, kde jsem se vypisovala ze svých pocitů, které jsem nikomu nechtěla říct. Chtěla jsem s přítelem zůstat, ale nechtěla jsem to říct rodině nebo kamarádkám. To by totiž nejspíš znamenalo, že se na něj začnou koukat jinak a budou mi vztah rozmlouvat. 

Bylo mi strašně, přičemž náš vztah se jen zhoršoval. Přítel měl stále více práce, doma se opíjel a hrál na Playstationu. Začal se v tom víc utápět. Používal porno jako útěk z reality a občas ho použil i jako vydírání při nějaké hádce nebo když chtěl sex. To už byly poslední hřebíčky do rakve. Po celou tu dobu mi přišlo, že se sexu spíše vyhýbá, a ke konci vztahu mi přiznal, že si nebyl jistý, že dítě chce, ale neuvědomoval si to. 

Neuvěřitelně mě ničil a psychicky vysával. Byla jsem jak bez života, čehož si začalo všímalo také okolí. Nehodlal nic měnit a doma se vše jen horšilo. Tehdy mi došlo, že já mu už pomoct nemůžu. Musí chtít on sám a něco pro to opravdu dělat.

Díky Táně jsem si uvědomila svou sebehodnotu. Uvědomila jsem si, že některé věci prostě nejde přehlížet a že by měly rozhodně vypadat jinak. A zhruba po půl roce (od doby, co mi to přiznal) jsem přiznala vše i rodině a našla sílu ten vztah ukončit. 

Nové začátky

Dnes mám nového, skvělého přítele a učím se, že to může ve vztahu vypadat úplně jinak. Hlavně vnímám, že je to takto správně. Chci dodat odvahu všem ženám, které se rozhodly podpořit své partnery v odvykání od porna, ale pokud z jeho strany nevidíte snahu, neztraťte kvůli tomu sami sebe.