Dej mi prosím, minutu svého života. Vím, že jsi možná smutný/á. Já vím, já vím. „Kde dělám pořád chybu?! Vždyť jsem dal tolik dní! Já se toho snad nikdy nezbavím.“
Docela ti rozumím, protože sám bojuji. Byly chvíle, kdy jsem to chtěl doopravdy vzdát, i chvíle, kdy jsem cítil, že je vyhráno. Je to pořád dlouhá cesta, ale to už předbíháme. Jsem rád, že mi věnuješ svůj čas. Dovol, abych se ti představil.
Jmenuji se Želvák a je mi 20 let. Závislost na pornografii řeším poslední tři roky. Ještě nejsem na konci, ale rád bych ti předal zkušenosti, které jsem během své cesty získal.
Počátek
Moje závislost začala kolem 11 let, když jsem objevil masturbaci. Ve třinácti jsem začal od soft erotického obsahu (od toho vše začíná), až jsem se postupně dostal ke klasickému pornu. Jako závislost jsem to nevnímal. Zlom přišel, když jsem objevil jednu stránku. Oči se mi rozzářily a já začal sledovat, více…více…více…více…více…více…více a…
Po několika letech
„Počkat, cože? Já nedám bez porna ani jeden den?“ Tahle věta mi okamžitě vyskočila v hlavě a začal jsem hledat, jestli je možné být závislý na pornu. Při mé smůle jsem na NePornu nenarazil, ale naopak našel jsem článek o tom, že porno je zdraví prospěšné. “Ještěže tak, já blbec už jsem si myslel, že na pornu jde vybudovat závislost.” Ano, byl jsem dost naivní.
Zlom nastal, když jsem začal mít psychické problémy. O nich nechci mluvit, ale řešil jsem je naprosto geniálním řešením. Hádej… Jo, nebyla to psychoterapie, bylo to porno. Osudová chyba, která mě stála více, než jsem si v tu chvíli myslel. Úzkostný ataky, pocit méněcennosti, deprese, zlomený srdce, úzkosti, nespavost i pocit, že jsem tu zbytečně. Noční můra.
Současnost
V současnosti bych se definoval jako závislý, ale mám za sebou pěknou cestu. Měl jsem období, kdy jsem dal 14 dní bez porna, ale i období, kdy jsem nedal ani den. Byla i období, kdy jsem dokázal pornovat 3,5 h v kuse. Mým snem je mít anonymní skupinu pornoholiků. Zrovna se jedna teďka otevřela v Plzni #reklama. Stále bojuju a není to doopravdy snadný, ale daří se mi díky mé cílevědomosti, kterou jsem získal trpkými zkušenostmi. Zkrátka vím, že musím stále postupovat vpřed. Svou závislost beru jako něco, co mi může pomoci se zlepšovat.
Tohle ti píšu kvůli tomu, abys pochopil, že to není jednoduchý. Stejné to může být u tvého příběhu, který si píšeš. Je mi líto, pokud mi v tomhle rozumíš. Každopádně je tu naděje! Příběh stále není dopsaný a ty ho můžeš změnit.
Tohle je realistický pohled, protože mě štvou některé články, kde je pokaždé scénář stejný a prakticky to nic hodnotného nepředá. Doslova se potom cítím ještě hloupěji. Proto abych nebyl pokrytec ti sdílnu moje tipy a triky, heh. Ale než začnu, rovnou tě zklamu. Boj s pornem není boj, je to cesta, kde sprintovat nemá cenu.
Tipy pro snazší odvykání
Dám ti proto něco, co je vzácnější než zlato, a to jsou rady.
1) To, že dám x počet dní mě zbaví závislosti – Toto je jeden z častých mýtů, který vidím skoro u všech a já nebyl výjimkou. Závislost na pornu je složitá, hlavně kvůli tomu, že samotná abstinence od porna závislost nevyřeší. Je to behaviorální závislost a ty se potřebuješ zbavit toho, abys když bude stres, nuda, prázdnota, si šel/šla pustit porno. Tohle je samozřejmě velmi těžké a trvá dlouhou dobu, než se k tomu člověk dostane. Motivace není tolik důležitá. Motivace ti za měsíc, možná i za týden zmizí. Motivace ti pomůže se nastartovat, ale to, že máš nastartováno, ti pouze pomůže, abys mohl vyrazit.
Ty máš na víc! Kouzlo úspěchu je si uvědomit, že abstinence je cesta. Cesta k lepšímu životu. Může to vyznít pro někoho pesimisticky, ale… Je tu velké ALE.
To, že abstinence nebude trvat dlouho, neznamená, že nic nezískáš. Díky uvědomění, že je to cesta, máš obří možnosti. Upřímně jsem vděčný za to, že mám s pornem problém. Učí mě to mít rád sám sebe. Začal jsem více číst intelektuální knížky, začal jsem meditovat, začal jsem pravidelně spát, založil jsem si deníček, začal jsem chodit na psychoterapii, začal jsem si plánovat den, začal jsem si více vážit dívek a začal jsem si uvědomovat, co to znamená láska. Díky, porno! 😀
2) Sám to zvládnu – Období „Sám to zvládnu“ mi trvalo zhruba 2 roky. Mohu k tomu dodat pouze jednu věc, sám to nikdy nezvládneš. Mít člověka, který ti rozumí, má s abstinencí zkušenosti, je strašně cenné a základní. Dám ti příklad, představ si, že neseš těžké břemeno, které upřímně nevíš, jak dlouho budeš muset nosit.
Když budeš sám, tak se budeš trápit, nebudeš vědět, jak to správně držet, jak se zachovat v situacích, kdy ti spadne břemeno na zem. Kdo tě podpoří, když to budeš chtít vzdát, kdo ti řekne kudy dál?
Ano, Bůh bude nápomocný, ale člověk je společenský tvor a nemůže dlouhodobě zůstat sám. Obzvlášť na téhle cestě. Doporučuji najít lidi, kteří o tomhle tématu ví něco víc. Z mé zkušenosti lidi, kteří měli pouze špatný návyk a nebyli vlastně na pornu závislí, nejsou taky nejlepší parťáci. Já si z tohoto pokusu o kontakt s nimi odnáším pouze bolest. Nejlepší z mého pohledu je: E-kouč, AP (anonymní pornoholici), AP online, případně nějaký člověk, který je sice pořád závislý, ale už má zkušenosti. Taky musím zmínit Fórum a Discord, kde je super komunita.
3) Bůh dělá zázraky, ale je to trochu složitý – Tohle jsem chtěl zmínit a než si na mě připravíš kamení, tak si vyslechni mou myšlenku. Nejsem teolog, ale vidím svět kolem sebe a přečetl jsem knížku „Konečně volný“ od Joshua Harrise, kterou doporučuji. Bůh sám v mém životě jednal i skrze cestu pornem.
Myšlenkou je, že prosit a modlit se za to, ať se jednoho rána probudíš s tím, že nebudeš mít chuť na porno, je dost naivní. Je to zcela pochopitelné a já sám tohle praktikoval. Je to zcela legitimní, Bůh je v tom s tebou a mrzí ho, když tě něco bolí. Vždyť tě stvořil. Obětoval se za tebe, tak mi neříkej, že je mu tvůj život jedno. Je normální prosit, brečet, nadávat k němu. Měl jsem období, kdy jsem byl strašně naštvaný na Boha, že nic nedělá. Naštěstí Bůh je milosrdný, takže místo pohlavku mi ukázal, že mám prosit za něco jiného.
Představ si, že by ses ráno probudil/a a závislost by byla pryč. Znamenalo by to, že jakákoliv jiná závislost se ti vyhne? Že budeš odolný vůči dopaminu a svádění vlastního srdce? Nechci tímto zabrat celý článek, ale krásný příběh je Pavlův osten v 2. Korintským 12, kde prosí Boha, ať ho dá pryč. Odpověď je celkem jasná. „Má milost ti stačí.“ Taky se mi líbí, jak za Ježíšem jdou davy a prosí o jídlo. Ježíš jim ho nedá a říká jim, že má pro ně něco lepšího… Zajímavé, že?
Bůh není džin, on ví, co potřebuješ a že jeho instantní zázrak, je pro tebe málo. On chce pro tebe víc! Nabízí ti svou milost. Nabízí se ti jako tvůj parťák.
4) Trestání se – Nemá to smysl. Trestáním se umocní tvůj pocit viny. Víme, že nemáme soudit ostatní, ale neměli bychom soudit ani sami sebe. Ani ty nedokážeš přesně vidět složitost své situace. Je to strašně těžký, když jsi unaven/á, smutný/á, máš hlad, problémy se valí. V tu chvíli si nepustit porno je fakt hardcore. Borec je ten, kdo to ustojí. Tělo ti dává jasné signály, protože nechápe, že porno ti škodí. Hlavou ho musíš směrovat, ale ta hlava už nemá energii… No, je to boj, nebudu ti lhát. Pojmenovávej ty věci a poznej sám sebe!
5) Musíš se naučit mít sebe rád – Strašně těžká věc, kterou se člověk učí celý život. Odvíjí se to od bodu 4, kde zmiňuju, že trestání sebe sama je nesmysl. Když zaškobrtneš, řekni si a projdi si, kde se stala chyba. Pouč se a pokus se to udělat lépe, nevadí, když to znova nevyjde, ale vždycky se o to pokus. Je to o zkoušení a hledání, protože ono to vždy nebude vycházet. Chci tě uklidnit, že jdeš správným směrem. Je to normální, je to důkaz, že se snažíš.
6) Počítání dnů – Počítání dnů je má poslední rada, protože jsem ji před… Ty jo, je to měsíc, to fakt letí… No nic. Začal jsem ji praktikovat. Dříve jsem si počítal dny a jakmile jsem dal i samotný laps (jednorázové puštění porna, ale klidně i třeba vícekrát, je to doopravdy subjektivní a po této zkušenosti je na sebe většinou člověk přísný…ááá jsme tam zase, body 4. a 5.), tak jsem si v apce MDF (pozn. red.: Aplikace určená ke každodenní motivaci v boji se závislostí na pornu. Využívá např. počítání dnů, motivační citáty, různé výzvy s kamarády atp.) dal, že začínám znova. K čemu to vedlo? No člověk se poté cítí ještě hůře, než když dokoukal porno. „Hm, když už jsem selhal, tak si pustím ještě jedno, už na tom přece nezáleží“. Kolotoč viny se opět roztáčí a my mu ještě pomáháme. Bije ti do očí věta: „Seš hovno, nulóóó, proč to pořád děláš?“ Toxické myšlenky tě budou žrát zaživa. Po pár dnech se zvedneš a dáš týden. Ale poté přijde náročná situace, stane se nesnesitelnou. V tvých očích selháváš a točíš se dokola.
Máš navíc! Rozbij to! Přestaň se hodnotit a pracuj na sobě, jak to jenom jde. Čti, sportuj, čti si o pornu, čti si jak funguje psychika, studuj lidské chování, choď ven, poznávej lidi…
Doufám, že jsem ti aspoň trochu pomohl a pamatuj si, že jsi udělal super a nejdůležitější krok. Jsi tady stále a máš možnost volby.