Autor tohoto příspěvku vychází ze svého odborného článku, který byl publikován v Journal of Nervous and Mental Disease. Privara, M., & Bob, P. (2023). Pornography consumption and cognitive-affective distress. The Journal of Nervous and Mental Disease, 211(8), 641-646.
Vzájemné souvislosti
V současné době a ve stávající společnosti se spotřeba internetové pornografie především v mužské populaci stává čím dál větším problémem, který může úzce souviset s nutkavým sexuálním chováním. S tím rovněž souvisí skutečnost, kdy na jedince jsou často kladeny velké nároky a na denní bázi musí fungovat pod stresem a napětím, které není často schopen unést a zvládat. Ukazuje se, že konzumace internetové pornografie může představovat obranný mechanismus proti nadměrnému stresu, který mu umožňuje zvládat stresové události, pomáhá při regulaci nálady a snižuje deprese a úzkosti.
Na straně druhé, uživatelé online pornografie také uvádějí, že jejich vystavování se pornografickému materiálu v nich může vytvářet pocity viny a vnitřní konflikty s ohledem na jejich vlastní „nedobrovolné“ sexuální chování. To může naznačovat, že psychosociální stres a možné traumatické zážitky mohou hrát významnou roli v problematickém používání pornografie. Z toho vyplývá, že stresující zážitky, úzkost a deprese úzce souvisí s konzumací pornografie.
Stres, pornografie a regulace nálady
Stres v přiměřené míře je prospěšný a působí na člověka motivačně, dá se tedy říct, že má kromě negativních účinků také pozitivní. Ovšem za poslední dobu se zvyšuje míra stresu, kterou je člověk ještě schopen zvládat. Současně nedávné studie zaměřené na problémové používání pornografie ukazují, že postupným zvyšováním dostupnosti internetu, stejně jako anonymity, se v průběhu let výrazně zvýšila spotřeba pornografie především v mužské populaci (Wright, 2013; Price et al., 2016; Pizzol et al., 2016; Mauer-Vakil & Bahji, 2020; Burtăverde et al., 2021) a zvláště u mladých mužů je nejvyšší (O’Sullivan et al., 2014; Štulhofer et al., 2016; Price et al., 2016). Tato zvýšená dostupnost internetu také hraje významnou roli v procesu ztráty sebekontroly, což zvyšuje riziko zneužití internetové pornografie a s tím souvisejícího návykového chování (Block, 2008; Daneback et al., 2012). Tímto návykovým chováním se může člověk snažit odbourávat nadměrný stres a napětí. V tomto smyslu někteří jedinci mohou používat pornografii a jiné formy sexuálního vzrušení s cílem odvrátit jejich pozornost od emočních a jiných souvisejících stresorů (Bőthe et al., 2020).
Další poznatky také ukazují, že tendence ke konzumaci online pornografie mohou souviset s reaktivní stresovou reakcí a mohou být použity pro dočasný únik a zvládání nepříjemných pocitů a snížení úzkosti (Kafka, 1993; Marshall & Marshall, 2000; Giugliano, 2009). V této souvislosti se poukazuje na vzájemný vztah mezi regulací nálady a užíváním internetové pornografie. Což naznačuje, že někteří lidé mohou používat internetovou pornografii k tomu, aby se vyrovnali s negativními emocemi (Laier & Brand, 2017; Willoughby et al., 2019) a použití pornografie může být projevující se ve vztahu zvládání úzkosti a deprese (Goodman, 1997; Pepping et al., 2018; Efrati&Gola;2018a).
Dále může být užívání pornografie spojeno s nižší úrovní sexuální pohody (Vaillancourt-Morel & Bergeron, 2019; Campbell & Kohut, 2017) a různými pocity osobní úzkosti, nejistoty a morálních konfliktů (Duffy et al., 2016; Grubbs et al., 2019). Zejména morální konflikt související s používáním pornografie je zjevný u jedinců, kteří mají své náboženské přesvědčení anebo výchovu (Perry, 2018a; Štulhofer et al., 2016; Nie, 2021).
Konflikty v člověku
Ovšem tyto negativní pocity mohou vést k ještě větší bezmoci eliminovat konzumaci pornografie a mohou vést jedince do stavu větší frustrace a obav (Young et al., 2000). Navíc spojení mezi religiozitou a kulturou zdůrazňující sexuální čistotu, může tento negativní vliv umocnit, včetně pocitů velké viny (Grubbs et al., 2015). Tato zjištění naznačují vztah mezi vnímanou závislostí na internetové pornografii a psychickým utrpením souvisejícím s morálním konfliktem a nesouladem, kvůli pocitům viny (O’Sullivan et al., 2014; Bradley et al., 2016).
Rovněž může pornografie klást důraz na fyzickou dokonalost lidského těla a to může přispívat k tomu, že je člověk nucen a může být pod tlakem, aby se snažil dosahovat (často nedosažitelných a nereálných) fyzických ideálů (Mattebo et al, 2013). Dá se tedy kostatovat, že stres, úzkost a deprese silně souvisejí s konzumací pornografie a konfliktními emocionálními zážitky.
Závěrem aneb jak z kola ven?
Problémové používání pornografie může představovat závažný sociální a kulturně-behaviorální problém. V kontextu vztahu užívání pornografie a úzkosti, deprese se ukazuje konflikt, který je popsán v různých typech závislostí – člověk je poškozován chováním, na kterém je závislý, ale na druhé straně zažívá vylepšení emoční změny, odbourává různé formy stresu, které vedou k opětovnému výskytu návykového chování. Tím pádem se může stát, že zůstává v uzavřeném kruhu, ze kterého nemusí být snadná cesta ven. Přičemž cesta z toho existuje. Měla by se projevovat v efektivní psychohygieně, meditaci a hledání vlastní spokojenosti navzdory vnějším tlakům.
Mnoho věcí a skutečností člověk změnit nemůže, ale může přesto všechno udělat jednu zásadní věc, a to změnit sám sebe. Současně je vhodné, aby na své trápení člověk nezůstal sám a měl si o svých problémech možnost popovídat. V tomto ohledu je možné využít služeb a pomoci e-koučingu nebo psychoterapie.
Michal Prívara, Vedoucí Etické komise NePornu, z. s.