“Je mi 64 let”
Je mi 64 let, takže patřím ke generaci, které prožila půl života bez internetu. To ovšem neznamená, že jsme neměli problém s pornografií. Neměli jsme dnešní elektronický přístup k pornu, ale byli jsme hladoví po fotkách a časopisech, které se k nám občas propašovaly ze Západu.
Co se mého příběhu týče, musím říct, že jsem asi byl vždy velmi silně sexuálně založená bytost. Pamatuji si, že už od raných školních let jsem byl schopen se najednou zamilovat třeba do tří spolužaček. Prostě do všech, které se mi líbily. V té době jsem začal masturbovat a asi od devíti let i několikrát denně. Myslel jsem si, že až se ožením, tak se uklidním a budu mít intenzivní sex v partnerství. Nestalo se. Rozčarování z naprostého nedostatku sexu v manželství jsem řešil dál utajovanou masturbací. Miloval jsem léto. Vyhledával jsem příležitosti, kde mohu koukat na holky v těsných džínách, ale hlavně v létě v šortkách, kratičkých sukýnkách a na koupáku v plavkách.
Stačí fotky…
Když přišel internet do naší země, dlouho jsem odolával tvrdému pornu. Držel jsem se spíš fotek hezkých holek v tangách. Pro masturbaci to stačilo, i když už se blížila padesátka. Až po padesátce pomalu přestávaly plavkové fotky stačit. Pamatuji si, když jsem poprvé kliknul na nahotinu, jak jsem ani nemohl polknout a srdce mi bušilo až v krku.
Chvíli mě zájem o porno opouštěl, když jsem začal hrát golf, ale z technických důvodů po dvou sezonách zrušili hřiště, které bylo za humny. Golf se pro mě stal na dvě další sezony zcela nedostupný a já se brzy vrátil do starých kolejí.
Samozřejmě, že jsem potřeboval pro masturbaci stále větší impulz, a tak jsem přitvrzoval. Stahoval jsem jednu fotku za druhou (na videa jsem neměl dostatečný výkon počítače), ale většinou jsem se k těm fotkám nevracel. Otvíral jsem nové a nové weby…
Erotické seznamky…
Když začnete otvírat i lehké porno, začnou se vám současně nabízet erotické seznamky. Nejdřív je vše zdarma. Jen se registrujete, abyste mohli „koukat a číst“, ale jen profily. Nemůžete komunikovat. Jenže časem to nestačilo, a tak jsem zaplatil první dvě stovky za to, abych si mohl týden dopisovat.
Oslovil jsem stovky holek, ale časem jsem došel k závěru, že tam někde sedí operátor, který si z vás prostě dělá legraci. Odpovídá dost odvázaně naučenými frázemi, aby vás udržel na vařené nudli, a hlavně zdržuje, aby se člověku jen zvedala chuť na další. Nikdy se nedomluví schůzka s krásnou holkou, jejíž fotku sehnali kdoví kde a jen z vás pořád tahají peníze. Když jsem zjistil, že to nefunguje, přestal jsem psát. Jenže pak člověku nabídnou jiný, určitě „lepší“ portál, kde se zase nechá napálit a nacpe do něj další peníze.
Když už porno nestačí…
Když to manželka zjistila, dostal jsem některá ultimáta, která jsem nedodržel. Proto tehdy manželka opustila naši společnou ložnici.
Byl jsem zoufalý a tak se to stalo. Podařilo se mi sehnat holku na inzerát a jednoho odpoledne, úplně oslepený sexem, jsem opustil všechny své zásady, zapomněl jsem na ženu a rodinu, na všechno a skončil jsem se s ní v hodinovém hotelu. Samozřejmě jsem to zaplatil.
Pomoc v Teen Challenge
Věděl jsem, že takhle dál nemůžu žít. Trápilo mě svědomí a chtěl jsem se vším přestat. Taky jsem utrácel víc, než dovolovala naše finanční situace. A moje žena tušila, že se stalo něco víc. Domluvila mi kurzy proti závislosti u Teen Challenge. Navštěvoval jsem je asi tři měsíce sám. Potom jsem přemluvil manželku, aby tam jezdila se mnou. Tam se teprve moje závislost začala lámat.
Když jsem chtěl skončit s pornem, vůbec jsem si nepamatoval, kde všude v adresářích ho mám. Bál jsem se hledat ty obrázky ke smazání, abych se do toho zase nezamotal. Přesto jsem na ně občas nechtěně narážel a děsilo mě to. Teprve po dlouhé době jsem svůj počítač, tablet i mobil vyčistil. Dnes jsem rád, že už se nemusím a nechci vracet.
Co mi pomohlo nejvíc?
Ze závislosti mi pomohlo několik věcí. Jak už jsem zmínil výše, jako první vlaštovka byl golf – skvělá hra, skvělý sport. Dnes je ale pro mě drahý a nedostupný. Přesto si rád alespoň párkrát za rok zahraju. Kromě zmíněných kurzů Teen Challenge jsem v šedesáti letech začal závodit na silničním kole. Můj první velký silniční závod mě uchvátil. Pořídil jsem si značkovou silničku (za peníze, které jsem dřív strkal do porna) a několikrát v týdnu jsem jezdil po práci maratony kolem padesáti kilometrů. To mi pomáhá stále vybít energii a odreagovat se jinam. Najezdím ročně kolem 3000 kilometrů.
I když jsem částečně vyměnil závislost za jinou závislost – sportovní – určitě to je užitečnější a cítím se mnohem lépe. Silnička je skvělá tím, že dlouhodobá zátěž spaluje spolehlivě moje nadbytečné tuky, a hlavně se testosteron přeměňuje na celkovou fyzickou kondici. Po léčbě rakoviny, kterou mi diagnostikovali před pár lety, mě vrací do života mnohem rychleji, než se obvykle po šedesátce děje.
Bude to znít možná divně, ale nakonec mi nejvíc pomohla právě rakovina. Současné léčebné metody se orientují na hormonální léčbu a takže mi ze dne na den injekcemi odebrali téměř všechen testosteron a drželi mě v tom stavu dva roky. Byl jsem sexuálně mrtvý. Okamžitě přestala masturbace a během několika týdnů jsem úplně ztratil zájem o cokoli erotického. I přes to, že jsem léčebným šokem ztratil veškerý i partnerský sex, je mi líp.
Manželka na náš společný způsob soužití bez reálného sexu přistoupila ráda, hlavně že jsem opustil „ty obrázky“. Před tím žila s pocitem, že je jen „jedna z nich“ a moc ji to trápilo.
…a co dál?
Nyní jsem necelý rok od ukončení hormonální léčby a tak trochu začínám fungovat. Je na mě, abych to zvládl a nevrátil se. Je skvělé, že teď už na to nejsem sám.
Jestli cítíš, že porno je problém, který ti bere sílu k životu, okrádá tě o krásné okamžiky, dobrý vztah s partnerem nebo rodinou, a chceš se s tím nějak vypořádat, určitě něco udělej. Sportuj, nebo si nech pomoci od NePornu …a nezůstávej na to sám.
Zápasili jste také se závislostí na pornu? Podělte se s druhými o svůj příběh a napište nám.