Název: V říši hladových duchů – blízká setkání se závislostí
Autor: Gábor Maté
Rok vydání: 2020 (PeopleComm)
Tato kniha je knihou o závislostech. O všech závislostech. Gábor Maté, autor a především lékař zde představuje dvě své teze. Existuje jen jediný proces závislosti – mění se jen prostředek, kterým se projevuje navenek. A závislost má původ v zážitcích a traumatech z raného dětství. Pro tyto dvě teze následně skládá důkazy od vědeckých poznatků, přes výpovědi jeho pacientů z Downtown Eastside. Jedním z míst nejtvrději postižených drogami v celé Kanadě.
“Závislost jsou marné pokusy o vyřešení problému lidské bolesti”.
Rozdělení knihy
Vlak do pekel
V první kapitole knihy se setkáváme s příběhy pacientů doktora Matého. Dozvídáme se o jejich životních příbězích, o životě na ulici, o každodenních interakcích v ordinaci.
„Braní drog mi pomáhá zbavit se všech těch zasraných pocitů, které mám, když drogy neberu.“
Lékaři, vyleč sám sebe
V této kapitole Maté popisuje svou vlastní závislost a svůj vztah k ní a k dalším závislým. Sám je závislý na nakupování CD s hudbou, v minulosti během jednoho týdne utratil tisícovky dolarů za nahrávky, které si nakonec ani nepustil. Popisuje, jaké útrapy mu závislost způsobuje, od narušeného rodinného života, přes problémy v práci až po vlastní pocity viny a nenávisti.
“O hodinu později od Sikorových odcházím nejen s CD Rolanda
Villazóna, ale i několika dalšími. Ahoj, jmenuji se Gabor a jsem
závislý na nakupování klasické hudby.”
Jiný stav mozku
Tato kapitola mluví o závislosti především z fyziologického a medicínského hlediska. Popisuje dopaminový a opioidový okruh. Význam dopaminu, endorfinu, oxytocinu a dalších látek a to, jaký význam mají v kruhu závislosti. Zde Maté poprvé představuje první ze svých tezí a to, že závislost je jen jedna, projevy jsou různé.
“Touha, nutkání a prahnutí jsou všechno motivační pocity a je tedy
snadné porozumět tomu, proč je dopamin zásadní také pro
závislosti, které nejsou spojeny s užíváním návykových látek.”
Jak se vyvíjí závislý mozek
Zde se dostáváme na dřeň druhé z hlavních sdělení této knihy a to, že závislosti mají svůj původ v zážitcích z raného dětství a neschopnosti milovat dítě tak, jak v ten moment potřebovalo být milováno. Vysvětluje zde, jak trauma ovlivňuje vývoj mozku a jak se následně v dospělosti může projevit jako závislostní chování.
“Predispozice těchto dospělých ke vzniku závislosti byla v jejich mozku naprogramována již v prvních letech života. Jejich mozek tak nikdy nedostal šanci.”
Proces závislosti a osobnost náchylná k závislostem
Konečně spojení všeho, co doposud bylo v knize řečeno a představení celistvého pohledu na závislého člověka, ať už z fyziologického, sociálního, tak spirituálního pohledu. V Gáborových očích závislý člověk potřebuje především lásku, což nejlíp vystihuje podkapitola Chabá náhražka lásky: závislostní chování a jejich původ.
“Není divu, že se Conrad mnohokrát přirovnával ke králi Learovi, Shakespearovskému monarchovi, který došel neblahého konce, neboť si pletl falešné pochlebování s láskou. Závislost je vždy jen chabou náhražkou lásky.”
Idea humánní reality: alternativy války proti drogám
Tato kapitola je kritikou současné politiky “války proti drogám” a navrhnutím laskavějšího a na aktuálních poznatcích postaveného přístupu k drogám a především k lidem, jež jsou na nich závislí.
“Pokud upřeme závislým humánní pomoc, znásobíme tím jejich utrpení, aniž bychom je přivedli o píď blíže k uzdravení.”
Ekologie léčení a uzdravení
Praktická kapitola, představující nejen teorii, ale i praxi a možná řešení, jak látkových tak behaviorálních závislostí. Od představení techniky “soucitné zvědavosti” přes skupiny 12 kroků (ekvivalent Anonymních *holiků) až po návod a rady pro lidi, co se závislými nějakým způsobem přichází do styku a chtějí jim pomoci (rodinu, přátele, pomocné profese..)
Léčení probíhá v tomto posvátném prostoru nacházejícím se uvnitř každého z nás: „Když poznáte sebe, budete poznáni.“.
Zbytek
Zbytek knihy je epilog, rozuzlení některých příběhů z první kapitoly, vyjádření k různým studiím, metodikám a konečně sáhodlouhý seznam citací a zdrojů kterých bylo hojně používáno v rámci celé knihy.
V čem je kniha dobrá
Kniha opravdu komplexně a do detailu představuje problematiku závislosti. Užitečné informace v ní nalezne naprostý laik i závislý, který už o závislosti něco ví. Způsob, jakým Maté podává informace a promlouvá ke čtenáři je velice laskavý a plný pochopení. Autor závislosti rozumí profesním i osobním způsobem skrze jeho vlastní zkušenost a to mu velice pomáhá ve schopnosti předat informace čtenáři.
Mnohokrát jsem v průběhu prvního, ale i druhého čtení měl chuť naštvaně hodit se čtečkou o zeď nebo se rozplakat čistě proto, že vím, že v mnoha věcech uhodil hřebíček na hlavičku, skoro jako by mi viděl do duše.
Má kniha nějaké slabé stránky?
Kontext. Pro Matého je kontext zdá se velice důležitý, a tak se ke všemu snaží dodat plný kontext. To bohužel způsobuje situaci, kdy velice často na několika stránkách vysvětluje jednu věc, aby ji na konci kapitoly zvládl předat jednoduchým způsobem, v jednom odstavci.
Kniha navíc není psaná úplně snadným jazykem a to ani v překladu. I když se Maté snaží, aby to bylo opravdu snadné na pochopení, obzvlášť v kapitolách zkoumajících fyziologické původy závislosti, má problém se oprostit od odborných výrazů a obratů. A i když je následně většinou vysvětlí, mohou některé terminologie neznalé čtenáře vyděsit.
Závěr
,,V říši hladových duchů” bych asi nedoporučil jako úplně první knihu o závislostech. Určitě ne závislému člověku. Je komplexní, rozsáhlá, a byť podaná laskavě, tak pro citlivější povahy i emočně náročná.
I přesto si myslím, že jde o jednu z nejúplnějších knih o závislostech, co se dá sehnat. A i když své příklady kniha demonstruje především na lidech závislých na různých látkách, většina je aplikovatelná i na závislost na pornografii či sexu.
Tato kniha za mě rozhodně stojí za přečtení, asi i víckrát a s odstupem. Sám jsem ji nejen za účelem této recenze přečetl dvakrát a mám v plánu ji za nějaký čas přečíst i potřetí, protože pokaždé naleznu nějaký střípek moudrosti, kterého jsem si předtím nevšiml.